HISTORIE NAŠEHO SBORU

PŘEDMLUVA

Více než sto deset listů v knize věků bychom museli obrátit, abychom se vrátili do roku 1893, kdy byly v naší obci položeny základy k organizované dobrovolné hasičské činnosti.Hasičské sbory byly vždy důležitou společenskou složkou, jejímž posláním je ochrana společného i osobního majetku před nebezpečím požáru a jiných živelných pohrom.Vzpomínáme úsilí zakládajících členů sboru i dalších generací, jejich osobních obětí pro vybudování hasičského stánku - hasičské zbrojnice a její pozdější opravy. Prvořadým úkolem byla a je důsledná prevence, kterou zajišťují hasiči v naší obci.Práce a činnost SDH v uplynulých letech zasluhuje uznání nejen za preventivní ochranu, hašení požárů, ale i za činnost na úseku kulturním a společenském. Ze samoúčelné organizace, která byla stavěna na milodarech bohatých, se stává významná masová, společenská organizace.

OBDOBÍ 1893 - 1918

Vliv na založení hasičského sboru v Polance n. O. měly časté požáry v obci a zvláště velký požár v r. 1881, kdy na dolním konci Polanky vyhořely 4 selské usedlosti, 3 výměnky a 8 rodinných domků. Vše lehlo popelem v průběhu jedné hodiny. Po několika předběžných jednáních povolaných činitelů a na popud hasičského inspektora a nadučitele Josefa Hradila a učitele Rudolfa Vavrečky, oba z Klimkovic, byla v r. 1892 svolána veřejná schůze o důležitosti vycvičených lidí při hašení požáru. Tam vzešel definitivní popud k založení Sboru dobrovolných hasičů v Polance. Dne 7. května 1893 se konala ustavující valná hromada, 32 zúčastněných se stalo členy dobrovolného hasičského sboru v Polance n.O. Při volbě byli zvoleni následující funkcionáři: starosta obce Jan Hepp - velitel, Antonín Kavala - náměstek, Antonín Bujnoch - náč. I. setniny, Josef Hurník - náč. II. setniny, Josef Teichman - náměstek a František Kavala - pobočník. Do výboru byli zvoleni: Antonín Kavala - jednatel, Josef Teichman - a Antonín Klapuch - zbrojíř. (foto) Jak už to bývá, začátky byly těžké. Nebylo tu nic než dobrá vůle a několik desítek nadšenců pro tuto dobrou věc.

Při založení sboru čítala naše obec 340 popisných čísel a měla 2 000 obyvatel. Domy byly stavěny převážně ze dřeva a pokryty slámou. Již před založením sboru byl po dohodě s ředitelstvím velkostatku hraběte Blüchera z Bravantic získán pozemek na stavbu hasičské zbrojnice.  V r. 1893 byla objednána a o rok později zakoupena čtyřkolová ruční stříkačka a další hasební prostředky, do té doby měl hasičský sbor tzv. Hydroflor, do kterého se voda musela nalévat putnou. Prvý křest ohněm naší nové stříkačky i členstva byl při požáru stodol velkostatkáře Blüchera v Jistebníku v r. 1894, kde se také znamenitě stříkačka osvědčila. Při jednom požáru v Janovicích u Klimkovic zachránil člen našeho sboru Eduard Neuwirth, č.p. 61, z hořícího domku stařenku a byl odměněn "Pochvalným uznáním" Zemské hasičské jednoty slezské. Hlavními úkoly sboru ze začátku byl výcvik v boji proti požárům a pomoc při přírodních katastrofách. Byla také postavena cvičná věž. Postupně přistupovali do sboru další dobrovolníci a v době, než vypukla I. světová válka, čítal sbor dobrovolných hasičů v Polance 96 mužů. Válečná léta 1914 - 1918 postihla i sbor, neboť jeho 52 členů bylo povoláno do války a tam jich řada padla nebo byla zraněna. Činnost sboru byla tím citelně omezena. V tomto mezidobí zajišťovali činnost sboru tito obětaví členové: Josef Teichman, František Berger, Jan Dobeš, František Honěk, Čeněk Šafer, Josef Honěk, Emil Dluhoš a Josef Klapuch.

OBDOBÍ 1918 - 1989

Po první světové válce hasičský sbor věnoval velkou pozornost svým členům, kteří se nevrátili domů. Každým rokem na Bílou sobotu ve 12 hodin se dostavili pozůstalí členové a také ostatní zástupci organizací k hasičskému skladišti a za zvuku sirény a pětiminutového ticha byla na ně uctěna vzpomínka.  Tyto pietní vzpomínky byly každoročně uskutečňovány až do doby okupace. Již v roce 1922 byla u hasičského sboru utvořena jinošská družina. V roce 1925 byl zakoupen pozemek na výstavbu hasičské zbrojnice za cenu 1 050,- korun z hasičských peněz. Dne 23. května 1926 byl slavnostně položen základní kámen pro stavbu hasičské zbrojnice s uložením pamětních listin. Stavbu provedl stavitel Gajovský z Hulvák za 87 000,- korun. Obec Polanka nad Odrou se zaručila hasičské vzájemné pojišťovně v Brně na půjčku 50 000,- korun, kterou hasiči museli splatit do 10 let. Slavnostní otevření hasičské zbrojnice se uskutečnilo 29. srpna 1926 s dluhem 70 000,- korun. Dne 18. října 1932 vznikl na zámku u Doležalových stodol požár, kde se projevilo nedokonalé hašení ruční stříkačkou a zastaralými hadicemi. Nebýt včasné pomoci klimkovického a svinovského hasičského sboru s motorovými stříkačkami, byly by škody daleko větší. V roce 1935 byl založen fond na koupi motorové stříkačky. Konaly se různé kulturní akce, sbírky mezi občany a tím bylo získáno 15 000,- korun. Z tohoto výtěžku byla dne 5. prosince 1936 zakoupena dvoukolová stříkačka "Stratílek" s vybavením v ceně 25 750,- korun. V květnu 1938 bylo zakoupeno nákladní vozidlo Tatra za 10 000,- korun, bylo upraveno na zbrojní vůz, který tahal dvoukolovou motorovou stříkačku. Po okupaci dne 9. října 1938 byla naše obec připojena k Sudetám. Činnost hasičského sboru byla pod německým dohledem.

Dne 15. března 1940 při Tání sněhu a pohybu ledu zaplavila rozvodněná řeka Odra louky a odplavila "Hurníkův splav". Další povodní způsobenou 26.5. se železobetonový most silně naklonil a dne 28.5. 1940 spadl celý.

Při osvobozování naší obce v dubnu 1945 byla Němci zapálena naše národní škola a Němci se samopaly bránili našim hasičům v hašení školy. Proto hasiči odjeli hasit obytný domek Jana Gedricha na dolní Polance, kde byl střepinou granátu zasažen a smrtelně zraněn a v náruči br. Adolfa Krále zemřel br. Čeněk Kubica. Za jeho obětavost mu byla za přítomnosti členů rodiny v roce 1946 odhalena pamětní deska na budově hasičské zbrojnice. Při osvobozovacích bojích bylo Sovětskou armádou odebráno hasičské vozidlo Tatra, které již nebylo vráceno. Po osvobození v roce 1945 byla zakoupena motorová stříkačka PPS 6 za 45 000,- korun od hasičského sboru Vítkovických železáren. V roce 1946 bylo zakoupeno starší vozidlo "Chevrolet" s pohonem na metan a benzín za cenu 52 500,- korun. Sbírka mezi občany opět vynesla 17 835,- korun. Obec Polanka nad Odrou patřila pod okres Bílovec.  V roce 1953 zakoupil MNV již požárnímu sboru požární vozidlo "Opel Blitz" z Hranic na Moravě.V roce 1957 bylo ustaveno družstvo dorostenek, které dosahovalo dobré výsledky. Také byla započata práce s mladými požárníky. Na jaře roku 1959 byla navázána družba mezi MJ ČSPO Polanka nad Odrou a MJ ČZPO Zliechov na Slovensku. V roce 1966 ONV Nový Jičín povolil přestavbu požární zbrojnice, která započala 15. června 1966 bouráním komínu do přízemí, garážových vrat a vnitřních stěn. Při demoličních pracích byla nalezena skříňka se zakládajícími listinami hasičské zbrojnice z roku 1926 a mince. Do skříňky byly dodány nové listiny, mince a skříňka byla dána zpátky na původní místo a zazděna. Přestavba hasičské zbrojnice do dnešní podoby byla ukončena a předána do užívání 28. února 1969.

Dne 25. srpna 1966 zakoupil MNV od ZPÚ VŽKG starší požární vozidlo zn. „Klökner FS – 330 AS 24“ s celkovým vybavením. V dubnu roku 1968 od podniku Ostramo odkoupil MNV starší cisternové požární vozidlo Praga V3S CAS 16.

V roce 1976 byla obec Polanka po integraci přičleněna k městu Ostrava, tedy k ObNV Poruba. V roce 1976 došlo k zrušení zásahové jednotky Polanka – Janová a požární vozidlo Tatra 805 valník s přívěsem PPS 8 bylo převedeno požárnímu sboru Polanka. Dne 10. ledna 1983 odkoupil ONV Ostrava starší požární cisternové vozidlo CAS 25 RTHP od podniku Ostramo, které v roce 1989 po poruše bylo nahrazeno druhým CAS 25 RTHP. V roce 1984 přidělil ObNV Poruba požárnímu sboru Polanka bývalé fotbalové hřiště k výcviku požárních družstev.